Nevěděl nic o útocích bratrů Mašínů, přesto takzvaný „zbrojíř“ v roce 1955 dostal v monstrprocesu 22 let vězení. Ve vyprávění se dozvíte, jak to chodilo v komunistickém vězení, a také jak probíhala příprava vězně na zinscenovaný proces.
Hravost, kreativita, ale i pracovitost a disciplína – to jsou umělecká přikázání malířky a ilustrátorky dětských knih Květy Pacovské. Seriál Umění v izolaci, 3. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
V roce 1961 se Spojené státy pokusily o vylodění v kubánské Zátoce sviní. Cílem byl začátek rozkladu komunistického režimu. V konečných důsledcích akce ovšem vedla ke Karibské krizi. „Proč nám tehdy nikdo nepřišel na pomoc?“ ptali se pak dobrovolníci.
Byl to nástroj popravy stovek lidí, mezi nimi Sophie Scholl, členky slavné německé odbojové skupiny Bílá růže. Má být mnichovská gilotina veřejně vystavena? Pravnučka popraveného Karla Hladečka tvrdí, že ano. Bavorský stát to odmítá.
Jeho sebeobětování, protest proti nastupující normalizaci, je méně známé než činy studentů Palacha a Zajíce. Jihlavou ale tehdy otřáslo. Na pohřeb Evžena Plocka, otce rodiny a přesvědčeného komunisty, přišly tisíce lidí. Jak vznikl filmový záznam z tohoto pohřbu?
Před maturitou ji přijal Alexander Dubček. „Zdál se mi strašně hodnej, politik by měl být přísnější,“ přibližuje dojem, který na ni udělala tvář pražského jara. Vrátila se z olympijských her, kde závodila na saních. Po jiné olympiádě se místo pocty dočkala trestu.
Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
Alfred Wetzler a Walter Rosenberg, dva slovenští Židé, uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům odhalujícím krutost holocaustu. Chtěli zdvihnout vlnu odporu, okamžitá tvrdá reakce Spojenců ale nepřišla.
Těšil se na dovolenou s tátou, zabil mu ho Josef Mašín. Stanislavu Rošickému bylo devět let, když Josef Mašín 2. srpna 1952 zastřelil jeho otce. Tragédie se odehrála při přepadení auta, které vezlo výplaty pro zaměstnance národního podniku Kovolis Hedvikov.
Josef Vítovec měl s komunisty problémy hned po válce. Za hranice pak utekl na konci března 1948, kdy s kamarády naskočil na vlak jedoucí na západ. Během následujících dvou let pak v uprchlických táborech zažil bolesti i hlad. Podívejte se na fotky z jeho cesty.