Lubomír Linhart

* 1958

  • „Přišla krušná léta ‘71 až ‘74, kdy byl skauting znova zrušený, zakázaný. My to nebrali jako zákaz, nám politické vazby unikaly. My jsme si žili životy hochů od Bobří řeky. Mámy nám sbalily rance, spacáky ušité z dek a vyrazili jsme do lesa. To nám v podstatě zůstalo i přes rok ‘74, kdy byl oddíl rozpuštěn a zrušen. Co byly relikvie skautské, ty jsme posléze získali od těch starších lidí, dneska bych řekl od lidí mého věku. My měli vedoucí válečné skauty. To byli skauti, kteří prodělali konec války a hlavně prodělali 50. léta, kdy byl skauting rezolutně zrušený a byla jednotná pionýrská organizace. Nezatracuji ji. V dobách, kdy my jsme pokračovali po roce ‘74, což bylo v téhle skupině několika lidí, zase to bylo vystřižené jak z foglarovek.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nový Bydžov, 23.11.2021

    (audio)
    délka: 51:23
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Skaut pro něj znamenal naplnění života

Lubomír Linhart skautem, 1968
Lubomír Linhart skautem, 1968
zdroj: Archiv pamětníka

Lubomír Linhart se narodil 25. května 1958 v Poděbradech. Už v roce 1967 s několika dalšími chlapci založili skautský vodácký oddíl. V 70. letech ignorovali zákaz skautingu a dál vedli život jako z foglarovek. Jejich oddíloví vedoucí zažili válku i 50. léta. Dokázali na skautských táborech vytvořit skutečně foglarovskou atmosféru – mládež skládala známá tři orlí pera, celodenní zkoušky samoty, hladu a mlčení. Pamětník kromě vodního sportu začal lyžovat. Působil v lyžařské škole v Peci pod Sněžkou. Zúčastnil se obnovení Junáka v roce 1989, kde poprvé a naposledy viděl Jaroslava Foglara. Po sametové revoluci působil jako předseda privatizační komise v okrese Nymburk. Zajímal se o vojenskou historii a v roce 2004 se zúčastnil oslav 60. výročí vylodění v Normandii. V roce 2022 žil střídavě v Poděbradech a v Meclově pod Přimdou.