Nebyl jsem žádný hrdina
Ladislav Kukla se narodil 15. ledna 1943 v Praze Jaroslavě a Ladislavovi Kuklovým. První roky života prožil s matkou a starším bratrem v Jirnech u Prahy. Roku 1940 se otec odmítl vzdát české národnosti, proto byl poslán jako lékař do Říše. Ještě před osvobozením otec z nasazení utekl a vrátil se do Prahy, kde se účastnil bojů na barikádách během povstání. Po komunistickém převratu otec odmítl vstoupit do komunistické strany, znárodnili mu ordinaci a majetek. Roku 1959 ho zatkli a odsoudili ke třem letům odnětí svobody. Pustili ho roku 1962. Ladislav Kukla roku 1960 odmaturoval na střední všeobecně vzdělávací škole (SVVŠ). Nebylo mu umožněno dál studovat, pracoval jako pomocný dělník. V roce 1969 ho přijali do Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU) – obor malba. Výstavy měl v Brně, Praze, ale i na mnoha dalších místech v zahraničí – například v Německu, Španělsku a v roce 1972 dokonce v New Yorku. V roce 1974 ho vyloučili z SČSVU. Roku 1975 získal malířské stipendium na Royal Swedish Academy of Arts, režim mu v reakci na to zakázal vystavovat a vyslovil mu zákaz vycestování. Kvůli tlaku režimu měl vážné psychické problémy. Nakonec mu pomohla víra. V roce 1993 začal učit na Střední umělecké škole grafické a později i na Vyšší odborné škole grafické v Jihlavě. Vystavoval v tuzemsku i zahraničí. Byl rehabilitován, obnovili mu členství v Unii výtvarných umělců České republiky. Byl členem International Association of Art – UNESCO. Od roku 1991 byl také členem Spolku výtvarných umělců Vysočiny. V roce 2024 žil v Jihlavě.