Zatarasili jsme Sovětům přistávací dráhu
Stanislav Kubín se narodil 6. května 1943 a dětství prožil ve Velimi. Po absolvování základní školy uvažoval nad studiem žurnalistiky, nebylo to ale možné kvůli otcovu špatnému kádrovému posudku a politickým názorům. Místo toho odešel na učiliště do Brna, kde se stal odborníkem na elektrické zabezpečovací systémy železnic. V roce 1962 nastoupil základní vojenskou službu u 22. letištního praporu a po jejím ukončení přešel do aktivní vojenské služby. V lednu 1965 odjel na tříměsíční stáž do Sovětského svazu, kde jej zaškolili na trenažéry pro letouny MiG-21 a Su-7BM. V době vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 byl na dovolené. Jakmile se ale dozvěděl, co se děje, odjel zpátky na letiště. Letištní personál mezitím zablokoval přistávací dráhu, aby zde nemohla přistát sovětská technika. Protože pamětník odmítl podepsat souhlas s invazí vojsk, bylo mu doporučeno, aby již nežádal o prodloužení závazku. Po odchodu z armády měl problém najít dlouhodobé zaměstnání a vystřídal řadu postů. V roce 1972 prodělal Stanislav Kubín těžkou dopravní nehodu, po které byl dlouhý čas upoután na lůžko. Tehdy mu pomohly knížky Miroslava Horníčka, se kterým začal udržovat písemný a později i osobní kontakt. Na jeho popud se pamětník v srpnu 1987 odhodlal moderovat pořady s názvem Host na faře. Na podzim 1989 byl Stanislav Kubín aktivní v obrodném proudu Československé strany lidové a po sametové revoluci se účastnil celé řady rozhovorů a debat. Po pádu komunistického režimu se pamětník věnoval až do roku 2013 svým pořadům, kterými prošlo více než dvě stě vynikajících osobností z oblasti kultury, umění, vědy či sportu. Sám se aktivně věnoval literatuře i poezii a má na svém kontě šest básnických sbírek a více než dvě stě esejí. V roce 2022 žil v Liberci. Příběh pamětníka jsme mohli zaznamenat díky podpoře ze Statutárního města Liberec.