Nejhorší na emigraci je pocit, že už se nikdy nevrátíte
Stáhnout obrázek
Jaroslav Kubík se narodil 13. června 1939 v Plzni. Rodiče vedli pamětníka i jeho sestru Miladu ke sportu, a to především ke krasobruslení, kterému se oba sourozenci aktivně věnovali. Jaroslav po dokončení studií krátce pracoval jako stavební technik, ale už v roce 1959 mu přišla nabídka stát se profesionálním krasobruslařem v Československé lední revue. Se souborem objížděl nejprve země bývalého Sovětského svazu a v 60. letech se dostal i do západních zemí. Přestože Československá lední revue po roce 1968 zanikla, pamětník se mohl účastnit zahraničních výjezdů, které zajišťovala státní umělecká agentura Pragokoncert. Ta z platů sportovců odváděla nemalou procentuální částku, což pamětníka přimělo k rozhodnutí emigrovat. A tak se v roce 1970 z jednoho soutěžního zájezdu do Německa nevrátil a spolu s ním emigrovala i jeho rodina. V následujících pěti letech působil jako sólový jezdec a působil v západoněmeckém sboru Scala Eis Revue. Poté, co jeho sestra emigrovala do Spojených států, s rodinou opustil Německo a přestěhoval se za ní do New Yorku. Pamětník tu začal působit jako komik v nejrůznějších revue a později si založil svoji vlastní, se kterou vystupoval i mimo Spojené státy. Vedle svých komických vystoupení pracoval také jako trenér v krasobruslařské škole své sestry v New Yorku a podařilo se mu odchovat pozdější olympijskou medailistku Sarah Hughesovou. Po pádu komunistického režimu v Československu se do země natrvalo vrátil. V Plzni začal znovu trénovat krasobruslení a brzy nato si založil školu bruslení pro začátečníky, kterou provozoval do závěru svého života. Zemřel 17. dubna 2020.
