Ing. Jiří Koudela

„Právě v den komunistického puče, hned druhý den, zajel za stavitelem, u kterého měl objednanou stavbu průčelní budovy, kde měla být hlavně dílna. Tak to hned všecko stornoval a propustil dělníky a zůstal pracovat sám. To byl taky ohromně promyšlený čin. Jenomže mu nastaly další problémy. To já už jsem se učil truhlářem v Líšově u Budějovic a už jsem u toho nebyl. A teď přeskočím čas, když jsem jako vysokoškolský student přišel jednou do dílny, tak vidím, kde visívaly stahováky, říká se tomu knechty, tak tam byly ty stahováky, které jsem znal, ale měly nové heftíky, nová držadla. A když jsem říkal otci: 'Jak to, že jsi musel dát nová držadla?' – tak říkal: 'Ty byly zakopané na zahradě a litina a železo vydržely, ale ty hefty, ty holt shnily.' Tak takhle on se musel starat. Měli jsme na půdě zásoby dýh, které jsou cenné. Tak ty jsme zabalili a odvezli jsme to na nádraží a poslali jsme to do Líšova, abychom se toho zbavili.“

„Zvládl jeden útok tajné policie, a sice to byl ten případ, kdy si z kriminálu tajná policie vyzvedla jednoho trestance, takového spíš jako zlodějíčka, dali mu seznam sokolů a on podle toho seznamu chodil a navštěvoval všechny lidi s historkou, že ho pustili právě z kriminálu a že jeho partnerka má narozeniny a že nemá ani, aby jí koupil kytku. Zapsal si do toho seznamu, kolik dostal, obvykle to bylo padesát sto korun a můj otec nějakým neuvěřitelným pochodem ho vypoklonkoval, poslal ho pryč. Přišlo mu to divné. A pak, to už jsem zažil, v kutnohorském divadle byl soud, takový ten veřejný, jak ho komunisti pořádali, a tam se ten seznam zveřejnil. Naši tam byli, byli tam všichni víceméně povinně, to už dneska nikdo nezná, tenhle pojem. Kdyby tam nešli, tak by byli zase na dalším seznamu nepřátel státu. Takže oni si to tam všechno vyslechli a přišli domů úplně zničení. Ale otec z toho vyklouzl tím způsobem, že mu nic nedal. Ale další moji kamarádi, třeba Slávek Bartoňů nebo ještě jeden, teď si nevzpomínám na to jméno, tak to byli taky velcí sokolové a patřili do party, ti byli na tom seznamu, takže to znamenalo dvanáct let. On to podal, jako že to bylo na protistátní činnost, že zakládal nějakou skupinu a že na to potřebuje peníze, to řekl v tom divadle. Takže ti mí kamarádi měli rázem otce na dvanáct let v kriminále.“