Jáchym Kaplan

„Jsem si vybavil, že když nás zatkli na ten Palachův týden s těmi chartisty, když jsem byl na cele, tak mě vezli opět od toho Náprstkova muzea, volha se čtyřmi estébáky, byl tam mezi nimi ten ‚můj‘ kapitán Svoboda, zase na zadních sedačkách zleva i zprava estébák a dali mi pouta, což někdy dávali. A já říkám: ‚Proč se mnou jednáte jak s obviněným? Vždyť na mě nic nemáte.‘ A ten jeden estébák mi řek: ‚Neboj, nebude to trvat tak dlouho a budete jezdit vy pro nás.‘“

„Nicméně když jsem si šel pro výjezdní doložku na pasy a víza na Petřinách, tak tam byla obrovská fronta, asi na dvě hodiny, hrozně lidí, ta fronta postupovala pomalu, a když došla řada na mě, tak se ta fronta zasekla asi na čtyřicet minut. Tak jsem si říkal, tak safra, co se děje, a náhle vidím, čekárnou prochází naše dvojka Jančařík – Kopecký, vůbec si mě nevšímali, zašli tam na chvíli do kanceláře, pak odešli a pak vyšel pán a říkal: ‚Heleďte, nevím, co jste provedl, ale musím vám zabavit státní pas.‘ Otevřel mi takhle státní pas, kde bylo červené razítko: ‚Pas odebrán.‘“

„To už se zešeřilo, demonstrace začala tuším ve tři hodiny, to už mohlo být tak šest, sedm, už bylo šero, a náhle když jsme už mířili na to Václavské náměstí, my NMS jsme šli v čele, bylo nás asi deset, tak najednou z ulice Jugmannova, což je to místo, kde je Laterna Magika, takové náměstí je tam, tak z té Jungmannovy ulice do nás najednou najely antony, policejní auta, i ty estébáci v civilu tam běželi, přesně do míst, že bylo vidět, že nás chtějí odtrhnout od toho davu. Nastal takový chaos a najednou jsem viděl, jak se pět chlápků v civilu vrhlo na toho mého kolegu Jana Chudomela. Jeden ho chytil pod krkem, jeden za ruce a snažili se ho někam odvléct. No ten začal křičet: ‚Pomoc! Pomoc!‘ No tak mně bleskla hlavou taková myšlenka: Nemůžeš jim ublížit, to by bylo zřejmě napadení příslušníka. Tak jsem tam přiskočil a toho jednoho estébáka jsem vzal za rameno a odstrčil jsem ho. V tu ránu jsem dostal obuškem do hlavy, ztratil jsem vědomí, a když jsem se po pár minutách probral, tak na mně klečel esenbák a stříkal mi do očí slzný plyn.“