Iryna Kalja

* 1942

  • „Celé čtyři roky u nás tatínek nebyl. Když šel na frontu, tak mu máma dala modlitbu. Tady je ona modlitba, kterou pak nosil ve všech koncentračních táborech. Modlitba je napsaná polsky. Vzali ho zraněného do zajetí 23. září (1941) u Novohrad-Volyňského.“

  • „Byl tam panský majetek a pán, který vlastnil půdu, nechal udělat tu ulici. Ulice byla německá a jenom několik rodin tam bylo českých. Tak se na tu ulici mezi Němce dostala i rodina Klaperů. Když byly děti malé, tak neprosily: ,Maminko, chci chleba.' Ony mluvily velice dobře německy. Můj dědeček také mluvil velice dobře německy s berlínským přízvukem.“

  • „Sláva Bohu, že byli lidé, kteří požadovali ukrajinský stát, ale byli i bandité, kteří v noci rabovali. Přijížděli ti chlapci z lesa a my i víme, kdo to kradl, a mému dědečkovi vzali všechno. Nechali nám jenom prázdný dům. To se stalo v listopadu a dva další roky jsme měli takový hlad, jako tomu bylo na Ukrajině v roce 1933. Sousedi nám dávali kousek chleba. Nic jsme neměli. Když potom přijeli ze (západní) strany Bugu Ukrajinci, tak měli právo přivézt si obilí a dali dědečkovi dva pytle. A on zasel. Tak jsme zase ustanovili hospodářství.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Luck, Ukrajina, 04.08.2013

    (audio)
    délka: 01:22:24
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nebylo nám dovoleno reemigrovat do Československa

Iryna Kalja, 4. srpna 2013
Iryna Kalja, 4. srpna 2013
zdroj: Post Bellum

Iryna Kalja, rozená Klaper, se narodila 1. ledna 1942 v obci Zaborol u Lucku na Volyni. Pochází z národnostně smíšené rodiny, její tatínek Ivan byl ruské národnosti, maminka Anežka Češka, ale v rodokmenu má i německé předky. Tatínek musel v roce 1941 rukovat do Rudé armády a během bojů s wehrmachtem byl zraněn a zajat ve městě Novohrad-Volyňskyj. Další roky strávil v koncentračním táboře a šťastnou náhodou se mu podařilo utéct. V roce 1946 se vrátil do Zaborolu a následující rok plánovala celá rodina reemigraci do Československa. To se jim však nepodařilo, protože tatínka předtím předvolali na NKVD a jeho výpovědi byly zřejmě považovány za projev nepřátelského postoje vůči Sovětskému svazu. Otce následně věznili v sovětském pracovním táboře v Mongolsku a po skončení trestu odjel na Kavkaz, kde později zemřel. Maminka se v roce 1965 rozvedla a odjela do Československa. Iryna Kalja pracovala v léčebně pro postižené a po roce 1993 často přijížděla do České republiky. V roce 2013 žila v obci Zaborol u Lucku.