Jannis Ioannidis

* 1949

Řecko, Národnostní menšiny, Řecká menšina v bývalém Československu
Řecká občanská válka
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Počátek repatriace

    (audio)
    délka: 01:34
    Download file
    Info

    „Moje repatriace probíhala tak, že můj bratr byl mezi prvními, kdo odjel do Řecka v roce sedmdesát pět. Já jsem odjel v roce sedmdesát devět. To mi bylo přesně třicet let. Tehdy jsem dostal papíry. Tehdy na velvyslanectví tady v Praze byly neskutečné fronty všech Řeků z Československa. Ať z Krnova, z Ostravy, ze Šumperka, ze všech těch měst, kde jsme byli… Brno a tak. Kolik jsem tu potkal známých. Na velvyslanectví byly řady lidí. Všichni, že jako jedeme domů, že se budeme repatriovat. Já jsem tehdy dostal papír, protože my jsme neměli pasy, že se můžeme vystěhovat do Řecka. Tak to bylo pro mě, jako kdybych měl nějaké strašně velké vnitřní bohatství. Byl jsem tak nějak neskutečně šťastný, že se vrátím do Řecka, které jsem nikdy nepoznal, ale že to je země mých rodičů a všech těch ostatních.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Při prvním příjezdu do Řecka

    (audio)
    délka: 01:10
    Download file
    Info

    „To jsem letěl do Bulharska z Prahy do Sofie. Tam jsem nastoupil na vlak, který jel do Thessaloniki, do Soluně. Tam jsem na nádraží poprvé v životě… to se mi ani uvěřit nechce, v sedmdesátém devátém… jsem potkal pravé Řeky a poprvé v životě jsem nemluvil s politickými emigranty. Na tom nádraží poprvé. Když jsem slyšel tu řečtinu, tak mě až úplně píchlo u srdce. Šel jsem za nima a říkám: ,Jedete taky do Řecka?‘ V tu ránu byla odpověď: ,A kam bychom jeli? Jedeme domů.‘ To byly ty zážitky pro mě, které mi zůstaly dodnes, že tam jsem poprvé pocítil, že mám svoji vlast.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Děda byl partyzán

    (audio)
    délka: 00:42
    Download file
    Info

    „[Děda] sešel z hor. Chtěl se podívat na svoji rodinu, která byla dost velká… hodně sourozenců a babička… Jednou večer se s nimi chtěl sejít. To ale nešlo v naší vesnici, protože všichni věděli, že je v horách (jako partyzán), tak se domluvili, že se sejdou v jiné vesnici. Ta se jmenuje Cherso. Tam se pak sešli v noci. Dědu ale zradil někdo z jeho známých a řekl někomu na policii nebo domobraně, že přišel Ioannidis Jannis, protože já mám po něm jméno. Oni ho pak chytli a na místě ho zastřelili.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 20.08.2010

    (audio)
    délka: 01:03:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Sixty Years After. Memory of Greek Civil War Refugees in Czechoslovakia, 1949-2009
    Download file
    Info
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Byl jsem neskutečně šťastný, že se vrátím do Řecka, které jsem nikdy nepoznal

Jannis Ioannidis se narodil 22. června 1949 v „řecké“ obci Bulkes v jugoslávské Vojvodině. Jeho otec byl partyzán komunistické armády DSE, který ve svých osmnácti letech, v roce 1948, přišel během válečné operace v severním Řecku o nohu. Následně byl odvezen do nemocnice v Bulkesu, kde se seznámil se sedmnáctiletou ošetřovatelkou Margaritou, maminkou Jannise. V srpnu 1949 rodiče a malý Jannis museli odjet z Bulkesu a přijeli do Československa. Otec byl odveden do řecké zdravotnické kliniky v Jablonném, zatímco Jannis s maminkou zůstali v sanatoriu v Ústí nad Orlicí. Na začátku 50. let se rodina nejdříve usadila v Krnově a pak v Bohumíně. Jannis byl jedno z mála řeckých dětí, které neprošly dětským domovem. Své dětství prožil výlučně mezi Řeky až do doby, kdy začal chodit do české školy. Jako devatenáctiletý prožil rozštěpení řeckých emigrantských komunit a invazi sovětských vojsk do Československa. Následky normalizace pocítila i jeho rodina. V roce 1979 se vrátil do Řecka, odkud pak sledoval události kolem sametové revoluce v roce 1989. Jannis Ioannidis se spolu se svou českou manželkou v roce 2000 znovu vrátil do Prahy, kde žije dosud.  

Zobrazit celý příběh pamětníka (czech)
Fotografie (0)
Odkazy (0)