Vlastimil Hort

* 1944

  • „Náš domovník možná zařídil, že jsme měli odposlouchávací štěnice, které objevil bratr od paní Sobotové, který se jmenoval Gervíd. A říkal nám: ‚A když byste chtěli mluvit o něčem vážném, tak běžte radši do parku.‘ Měl jsem celkem pět štěnic, které našel. Říkal nám: ‚Je možné, že jsem nenašel všechny.‘“ – „Kde byly?“ – „Byly různě umístěné, všechny je našel nebo ukázal. To byly doby, to bylo neuvěřitelné.“

  • „Doopravdy ze Sarajeva, kde jsem vyhrál turnaj, jsem jel a zastavil se ještě u Mládků. A najednou bouchání na dveře a: ‚My vás máme předvést, pane Hort!‘ Byl tam ten známý policista, nevím, jestli to bylo jeho pravé jméno, ale jmenoval se Havlíček. Vždycky mě přemlouval se slovy: ‚Víte, pane velmistře, kdybyste s námi spolupracoval, tak naše pozoruhodnost by byla znamenitá.‘ A já jsem se ho jednou ptal: ‚Jak si to myslíte?‘ A on: ‚No my bychom vám dali diplomatický pas a vůbec bychom vás nekontrolovali.‘ Vždycky jsem to ale odmítnul.“

  • „Bohužel jméno soudružky, které jsem vozil legalon, už neznám. Říkala mi: ‚Pane Hort, měl byste zmizet taky. Vaše akta zmizela.‘ Tak to mi dalo podnět k tomu, že jsem se rozhodl z toho pásmového turnaje v Tunisu zmizet. Měl jsem s sebou sekundanta Miloše Vrabce a ten byl tehdy tajemník u šachové sekce. A tak jsme seděli a on měl hrozně rád zmrzlinu a já jsem mu objednal veliký pohár a sobě jen dva kopečky zmrzliny. A najednou jsem se chytil za kapsu a říkám: ‚Ježíšmarjá Miloši, já jsem si zapomněl peněženku. Já tady hned budu.‘ Tak jsem vyběhl do hotelu, kde už jsem měl připravený kufr, a napsal jsem tam ještě: ‚Miloši, dej mi čas. Mizím.‘ Nevím, jestli mi ten čas dal, nebo nedal. Skutečně jsem okamžitě dorazil na letiště taxíkem a pro jistotu jsem dal do svého pasu dvě stě dolarů. Celník si mě prohlédnul a řekl jen, ať jdu dál, a dolary samozřejmě zmizely. Měl jsem strach, aby… Čech a najednou letí do Německa… Na palubě jsem poprvé viděl nebo poprvé se mnou letěl i Sosonko, protože ten už tam byl a já jsem seděl vedle něho. Okamžitě jsem objednal šampaňské a zapíjeli jsme můj návrat do svobodného světa. Matce jsem řekl, že jsme byli domluvení, že když řeknu ‚Mayday, mayday‘, tak že je to konec, že prostě zůstávám v Německu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 04.06.2024

    (audio)
    délka: 01:58:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
  • 2

    Praha, 05.06.2024

    (audio)
    délka: 02:18:24
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Žít ve svobodném světě byla pro mě ta nejdůležitější věc

Vlastimil Hort jako malý chlapec – už s šachovnicí
Vlastimil Hort jako malý chlapec – už s šachovnicí
zdroj: Archiv pamětníka

Šachový velmistr Vlastimil Hort se narodil 12. ledna 1944 v Kladně do rodiny sociálního demokrata Antonína Horta a Vlasty Hortové. V dětství trpěl mnohými onemocněními, a proto musel často trávit čas v nemocnici. Právě zde se v pěti letech seznámil se hrou šachy, které absolutně propadl. Od sedmi let pak hrál závodně v místním oddílu, převážně krajský přebor. Od šestnácti let se pravidelně účastnil mezinárodních turnajů, na kterých sklízel velké úspěchy. V roce 1961 na sebe upozornil na turnaji v Moskvě. Remizoval se sovětským šachovým mistrem Michailem Talem. Od roku 1960 aktivně reprezentoval Československo na šachových olympiádách, přičemž družstvo Československa v roce 1982 obsadilo v Lucernu druhou příčku. V roce 1962 se stal mezinárodním mistrem a následně v roce 1965 získal titul velmistra. Okupace vojsk Varšavské smlouvy ho zastihla v Budapešti na cestě na turnaj do Jugoslávie. Po příjezdu do Československa jako svou formu vzdoru odmítal hrát a mluvit se sovětskými reprezentanty. V roce 1972 mu bylo povoleno působit jako hráč v zahraničí a díky tomu si zahrál německou ligu. Největšího úspěchu dosáhl v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile v roce 1976, kde obsadil třetí místo a podařilo se mu probojovat do turnaje kandidátů roku 1977. Zde skončil před pomyslnými branami finále, kdy se mu nepodařilo probojovat mezi nejlepší čtyři hráče. V tomto roce dosáhl i svého nejlepšího umístění v žebříčku FIDE, kde skončil na šestém místě. Po jistém nátlaku ze strany komunistického režimu se rozhodl v roce 1985 emigrovat do Německa, které následně třikrát reprezentoval na šachových olympiádách. Roku 2024 žil Vlastimil Hort se svou manželkou Brigittou v Německu a stále se, i když už jen občas, věnoval šachům.