Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ludvík Hlaváček (* 1940)

To, v čem jsme žili, bylo velké darebáctví

  • narozen 2. března 1940 v Praze

  • v roce 1966 dokončil studia na Katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty UK

  • v polovině 60. let navštěvoval soukromé přednášky Jana Patočky

  • do druhé poloviny 70. let působil v Národním památkovém ústavu a v Ústavu pro teorii a dějiny umění

  • v zimě roku 1977 podepsal Chartu 77

  • o půl roku později přišel o své místo v Ústavu pro teorii a dějiny umění

  • v následujících letech pracoval jako topič v kotelně nákladového nádraží

  • od fenomenologie se odklonil k postmoderní filozofii

  • od roku 1984 se podílel na vydávání samizdatu Někde něco

  • po sametové revoluci působil krátce jako zástupce šéfredaktora časopisu Výtvarné umění

  • v roce 1992 byl pověřen založením a vedením Sorosova centra pro současné umění

  • dnes (2020) je ředitelem Nadace pro současné umění, která z SCSU vznikla

  • přednáší na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem

.