Eva Herzánová

"Když jsem byla ve škole ještě, tak děcka šla na Popeleční středu na popelec, to bylo, že se dávaly z popelce křížky na čelo. A já jsem s nimi nechodila, protože na svačinu a na snídani chodili sami do t‎é jídelny. A oni se vrátili a popelec na čele. A přišel tam zrovna jeden od těch pekařů a: 'Děvčata, co to máte?' a ony se chechtaly a že křížek a že byly na popelci. A mně to taky začal říkat, ten mistr, a já jsem věděla, že je komouš. A já povídám: 'No jo, tak já je nedržím za ručičku, já s nimi nechodím, tak já za to nemůžu, že tam šly.' 'Ale měla jste je přesvědčit.' A já jsem říkala: 'Ale já jsem nevěděla, že tam půjdou, jak já jsem to měla vědět?' Ale potom mě teda volali před komisi bolševickou a: 'Jestlipak víte, soudružko, proč jsme vás volali?' 'No protože tady soudruh Matějíček, mistr, viděl, že děvčata přišla z popelce, tak si myslím, že kvůli tomu.' 'Ale kdepak, to vůbec ne.' Tak já říkám: 'A proč teda? Já si toho nejsem vědoma, co jsem teda udělala?' 'No víte, musíte jim to vysvětlit, to náboženství, to se takhle nedá. A musíte chodit na školení.' Tak jsem musela chodit na komunistické školení, že nesmějí chodit do kostela. Takže jsem byla za to potrestaná tím, že jsem musela naslouchat komunistickému vzdělání."

"To jsme trochu strach měli. Když se ta vojska míjela, tak po jedn‎é hlavní silnici odcházeli Němci a po druhé přicházeli Rusové a oni na sebe z dálky stříleli. My jsme byli schovaní ve mlýně ve Skryjích tehdy, dneska už ten mlýn neexistuje, je tam ta přehrada dukovanská, ta dalešická přehrada. Tak tam jsme byli schovaní, tatínek s námi nešel, říkal, že za námi přijde. A on potom, když za námi šel, tak přes ten kopec, jak na sebe stříleli Němci s Rusy, tak on v té střelbě šel. Tak museli při zemi se plazit, aby je nezasáhli. A potom už utekli do lesa, tak tam už to bylo dobré. To mu moc nescházelo, to bylo štěstí jedin‎é, že se mu nic nestalo. Tak my jsme se pak vrátili večer, tatínek za námi přišel, že už jsou pryč. Tak jenom se tam vystřídali. Ráno přišli Němci a odpoledne Rusi. To bylo jako rychlá v‎ýměna těch vojsk, nezdržovali se u nás dlouho."