Josef Dražil

„Pak jsem tam dělal i vedoucího plánovacího oddělení, kde se plánovala výroba. Jednou jsem nesplnil plán a tam byl takový nebezpečný člověk, byl to Rudolf Vrabec, komunista, který při schůzi, když se tohle řešilo, řekl: ‚To nám, soudruzi, že jsme nesplnili plán, zavinil Dražil, protože naplánoval vysoký plán a věděl, že to nesplníme, tak aby nás takhle ponížil!‘ Já jsem říkal: ‚To není pravda, pane Vrabec. To, že se to nesplnilo, je věc těch, kteří to dělali, a to jsou dělníci. Já to naplánoval tak, aby to vyšlo.‘ Tak jsem dostal strach, že jsem nepřítel národa a takhle bych ho měl ničit, že budu muset být potrestaný. Ale propustili mě a já byl jako dřív.“

„Vyrostl jsem v rodině ateistů, ale byli jsme uznáváni jako dobrá rodina. Do kostela z nás nikdo nechodil a pro mě to bylo něco úplně jiného. Přišly Vánoce a já dostal Kralickou bibli. Byl to pro mě plný dar, když jsem dostal Boží slovo do ruky. Předtím jsem žil životem, jako žili druzí. Myslel jsem si, že vše, co dělám, je dobře. Pak jsem ale začal číst tu Bibli a nevěděl jsem, kde začít, aby mě to zajímalo. Ale bylo to zajímavé od prvního čtení, protože jsem jí nerozuměl a chtěl jsem jí rozumět, tak jsem něco četl dvakrát, třikrát, abych se s tím vůbec seznámil, co mi to říká nebo jak já mám žít.“