Abych se vyhnul vstupu do KSČ, vstoupil jsem do Československé strany socialistické.
Libor Dobner se narodil 30. srpna 1952 ve Slaném. Dětství prožil střídavě v Lokti nad Ohří a ve Slaném, kam jezdil k babičce a dědovi. Do Slaného se v roce 1962 s rodiči trvale přestěhoval. Do základní školy chodil čtyři roky v Lokti nad Ohří, pět let v 1. ZŠ ve Slaném. Šest let navštěvoval hudební školu – hru na klavír. V letech 1967-1969 studoval na Střední zemědělské škole technické v Rakovníku – školu nedokončil, odešel na vlastní žádost. V roce 1969-1972 absolvoval s vyznamenáním Odborné učiliště knihkupecké v Luhačovicích. Na Lidové konzervatoři v Praze studoval v roce 1972-1973 u herečky Ljuby Skořepové herectví, ale ze školy předčasně odešel, aby pokračoval ve studiu na Střední odborné škole pro pracující v Luhačovicích - provoz obchodu se zaměřením na knižní kulturu. Studium ukončil v roce 1976 maturitou. Poté byl zaměstnán v knihkupectví v Kladně a na ředitelství Středočeského vydavatelství a knihkupectví v Praze. V letech 1976-1985 pracoval jako vedoucí prodejny odborné a technické literatury v Kladně, v letech 1981-1995 působil jako kronikář, vedoucí mužstva a sekretář oddílu ledního hokeje TJ ČKD Slaný, nyní UHK LEV Slaný. Do MF DNES přispíval v rozmezí let 1999-2003 hlášením výsledků z domácích zápasů. Regionálnímu hokeji (Slaný, Řisuty, Zlonice) se jako redaktor Slánských listů věnuje od roku 1993 doposud. Jako profesionální metodik sportů při TJ ČKD Slaný a vedoucí oddílu ledního hokeje mužů A (II. NHL) pracoval v letech 1985–1991, od roku 1989 se stal správcem sokolovny. V roce 1991 spoluinicioval a aktivně se účastnil obnovení slánského Sokola. V roce 1999 byl zvolen místostarostou, roku 2001 starostou slánského Sokola. Od dubna 2004 do roku 2009 pracoval jako místostarosta Sokolské župy Budečské v Kladně. V roce 1991 zažádal o povolení soukromě podnikat v oboru Zprostředkovatelské služby – TISK, PROPAGACE, SPORT. V rámci Zprostředkovatelských služeb Slaný píše noviny a jiné a zajišťuje provoz slánské sokolovny. Libor Dobner se významně angažuje i v komunální politice. V roce 1979 byl navržen jako kádrová rezerva SNK do KSČ a na dvouleté studium VUMLu v Rabyni. Aby se vyhnul tomuto politickému nátlaku, vstoupil do Československé strany socialistické. Jejím členem a později předsedou ve Slaném byl až do roku 1989. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako bezpartijní za Nezávislé a KDU-ČSL. Získal mandát zastupitele a byl zvolen městským radním. V roce 2010 byl při volbách, jako člen TOP 09, radním zvolen opětovně. Všestranná činnost Libora Dobnera je orientována také na kulturu. Je spoluzakládajícím redaktorem Slánských listů, kde od roku 1993 vytváří rubriky z regionální historie - „Putujeme po vesnicích“, „Na Slánsku před sto lety“, „Z historie divadelnictví na Slánsku“, „Osobnosti Slánska“ a jiné - a zajišťuje reklamní služby, komerční články a vstupy. Je členem Jazz klubu Slaný, hraje na kytaru, zpívá a je autorem zhruba 50 písňových textů, především pro divadelní hry. V roce 1970 se stal členem divadelního souboru Slánská scéna, v roce 1973 byl spoluzakladatelem a prvním vedoucím divadla poezie - Dividýlka. Od roku 1982, kdy začal s autorským divadlem, má na kontě řadu her a dramatických úprav her pro děti (Strašidlata, Netopýr aneb Lež má měkký nos, Pasáček vepřů, Kašpárek v pekle, O líných strašidlech aneb Poklad ve mlýně) i pro dospělé (Platonikovo rodičovství, Rozum nekoupíš, 100 dukátů za Juana, Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Kaviár nebo čočka, Noc lásky na Karlštejně, Na letním bytě). Většinu z nich také režíroval a navrhoval scénu. Své životní vzpomínky publikoval ve stovce fejetonů vycházejících ve Slánských listech od čísla 3/2007 do čísla 24/2011. Svoji literární a publikační činnost shrnul do rozsáhlé, zatím otevřené, bibliografie. Dvakrát šťastně rozvedený, otec čtyř dětí a dědeček dvou vnoučat.