Člověk si tam užíval akorát svrab, vši a hlad
Stáhnout obrázek
Ludmila Czerneková, za svobodna Kozmíková, se narodila v Ašchabadu – hlavním městě Turkmenské svazové republiky SSSR. Až mnohem později určili orientačně její datum narození na 14. února 1936. Její prarodiče totiž za první republiky odjeli s družstvem Interhelpo do Kyrgyzstánu, kde vytvořili komunu (podle zjištění historiků Kozmíkovi odcestovali z Československa do Sovětského svazu roku 1925 s tzv. Slováckou komunou, je možné, že se do komunity Interhelpo dostali později).. Po několika letech se sice Kozmíkovi vrátili do Československa, ale matka pamětnice Vlasta zůstala v Sovětském svazu. V Žitomiru se totiž seznámila s otcem pamětnice Ivanem Petrovičem Špilkovským. Otec byl ukrajinský Žid a podle tvrzení Ludmily Czernekové v Žitomiru velel NKVD. Po napadení Sovětského svazu Německem nacisté postříleli členy jeho rodiny. Matka pak s pětiletou Ludmilou a její sedmiletou sestrou Alenou z Ukrajiny uprchla. Po několikaměsíční dramatické cestě dorazily do Březnice na Zlínsku, kde zůstaly do konce války. Dědeček pamětnice František Kozmík se za války zapojil do komunistického odboje. Po rozsáhlé vlně zatýkání gestapem – z obavy o rodinu a také aby během mučení nikoho neprozradil – se v polovině ledna 1943 oběsil na lesním hřbitově ve Zlíně. Hned po osvobození v květnu 1945 se matka rozhodla, že vezme své dvě dcery a vrátí se hledat jejich otce do Žitomiru. V poválečném chaosu, kdy utečenci ve statisících křižovali celou Evropou, strávily opět několik měsíců v dobytčích vagónech a různých táborech. V Žitomiru ale Ivana Petroviče Špilkovského nenašli, a tak se opět v dobytčích vagónech v roce 1947 v rámci reemigrace vrátily do Československa. Ludmila hned po základní škole nastoupila do Moravolenu v Horním Benešově, v němž pak pracovala třicet let do odchodu do invalidního důchodu. V roce 1955 se provdala za Miroslava Czerneka, s nímž pak měla dcery Evu a Ludmilu. V roce 2022 bydlela se svým mužem v Horním Benešově.
