Neušila jsem, že je možné do řádu vstoupit i v době totality
Helena Bystřická, řeholním jménem sestra Ludmila, se narodila 22. července 1958 v Kyjově. Dědeček František Vaďura bojoval v první světové válce, za první republiky koupil hospodářství v Žádovicích na Hodonínsku, o které rodina po nástupu komunismu přišla. Dědečkův syn Josef Vaďura pak byl v roce 1951 odsouzen ve vykonstruovaném politické procesu za velezradu k 11 letům odnětí svobody. Helena Bystřická vyrůstala se svými sourozenci a rodiči – Marií a Josefem – v Žádovicích. Otec Josef Bystřický byl od roku 1942 totálně nasazen ve Štýrském Hradci, po válce pracoval jako učitel v sousedním Ježově. Po základní škole nastoupila pamětnice do textilní fabriky ve Svatobořicích-Mistříně, kde zůstala následujících 13 let. Roku 1887 přesídlila na Velehrad, na Stojanově se starala o děti se zdravotním postižením a začala žit komunitním životem řeholnic. Dva roky poté tajně vstoupila do řádu, složila svůj první slib a stala se součástí Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. Po sametové revoluci si doplnila vzdělání na teologické fakultě v Olomouci. V roce 2022 se nadále angažovala v kongregaci, působila v charitním domově pro řeholnice na Velehradě a vyučovala náboženství.