V roce 1984 odsouzen na 15 měsíců
Stáhnout obrázek
Oldřich Bašta se narodil 29. září 1958 v Prešově, kde jeho otec sloužil jako voják z povolání. Matka byla zpočátku v domácnosti. Když se rodina přestěhovala do Holešova, manuálně pracovala v podniku TON Holešov. V srpnu 1968 otec v hodnosti majora v tamní posádce aktivně protestoval proti okupaci, neboť se podílel na odmítnutí vpustit do kasáren sovětské vojáky. Poté byl počátkem normalizace převelen do Pardubic. Tam Oldřich Bašta vychodil základní školu, po ní se hlásil na elektrotechnickou průmyslovku, nebyl však přijat. Vyučil se v oboru strojní zámečník s maturitou a začal studovat na ČVUT v Praze. Od učňovských let vyvolával Bašta neustále pozornost a problémy kvůli svým dlouhým vlasům. V té době už pravidelně poslouchal západní i neoficiální českou hudbu, podílel se na mnoha alternativních kulturních akcích v Pardubicích a okolí, stal se i členem Jazzové sekce. Z ČVUT po roce studia odešel a narukoval do základní vojenské služby. Během přijímače se pokusil o sebevraždu a po pobytu na psychiatrické klinice dostal odklad nástupu do armády. Dva roky studoval na ČVUT v Brně. Po odchodu ze školy musel opět narukovat na vojnu a znovu skončil na psychiatrii. Poté byl z armády propuštěn. Našel si práci jako dělník. Začátkem 80. let se Oldřich Bašta stal členem amatérského divadelního souboru, s nímž se mu dvakrát podařilo vycestovat na Západ i navzdory jeho činnosti v undergroundu a prvním kontaktům s chartisty. V září 1983 se účastnil nepovoleného koncertu v Kuněticích u Pardubic. Během zásahu policie absolvoval konflikt s uniformovanými příslušníky VB. Spolu s dalšími pěti lidmi ho zatkli a celou noc vyslýchali v Pardubicích. Nakonec byli propuštěni, avšak po několika týdnech celou skupinu prokurátor obžaloval. 17. února 1984 proběhl proces u Okresního soudu Pardubice. Bašta dostal za výtržnost a hanobení národa 15 měsíců nepodmíněně. Do vězení nastoupil v září 1984 v Hradci Králové, odtud putoval přes Pankrác do věznice v Libkovicích u Mostu, kde zastával funkci spoluvychovatele mladistvých delikventů. Na základě amnestie prezidenta republiky z roku 1985 byl 9. května propuštěn na svobodu. Našel si zaměstnání jako kulisák v pardubickém divadle. Až do konce 80. let žil pod stálým dohledem StB (časté výslechy, veřejné perlustrace, zákazy pobytu v Praze, odebrání cestovního pasu). V listopadu 1989 se aktivně podílel na práci pardubického Občanského fóra. Od začátku 90. let pracoval jako novinář, poté jako asistent poslance, nakonec coby sociální asistent. Po pádu komunistického režimu byl Oldřich Bašta rozhodnutím soudu plně rehabilitován. Získal ocenění účastníka protikomunistického odboje.
