„Takže jsme byli hezky v kasárnách a koukali jsme, jak to tu projíždí. A asi... Tady se nám usadili Poláci, možná takový třetí den, když jsme říkali: ‚Když nemůžeme vyjet z kasáren, nemůžeme nic dělat, tak se dáme do čištění bojové techniky.‘ Tak jsme vytáhli děla z remíz, chlapi je to... Jenže Poláci je ze Zebínu, tam měli asi někde pozorovatelnu, viděli, tak hned přijely obrněné transportéry ke všem třem vratům, obsadily. Vyjednavači do kasáren, a jako že nesmíme to... Tak jsme to zase uložili.“
„V tom Českém Těšíně nás stihla první peněžní reforma! Předávaly se peníze, a tak my jsme jeli s těmi, co to v těch školách nebo v místnostech rozdávali, a jeden náš kluk, sice byl pak povýšený na desátníka, postřelil tam sedláka, poněvadž tam došlo... ode dveří řval, v ruce držel asi ty staré peníze, hnal se na tu komisi a kluk zbrklý, tak ho postřelil do nohou, tak za to jel na opušťák týdenní a hned z něj udělali desátníka.“
Jaroslav Drozen, skautskou přezdívkou Šotek, se narodil 11. května 1934 ve vsi Hasina u Jičína v zemědělské rodině. Po válce chodil do rožďalovické skautské družiny Racků. Vyučil se nástrojařem a odešel studovat do Školy důstojnického dorostu v Českém Těšíně a později Ružomberku. V Hranicích na Moravě absolvoval u dělostřelců vojenskou akademii a poté sloužil jako voják z povolání v Jičíně. Kvůli své činnosti při druhé obnově Junáka a nesouhlasu s okupací v roce 1968 byl z armády propuštěn a pracoval jako instalatér. Plně se účastnil i třetí obnovy skautingu v Jičíně a zastával několik činovnických funkcí. Za své zásluhy obdržel mnoho skautských ocenění a stal se členem čestného Svojsíkova oddílu. V roce 1990 se dočkal plné rehabilitace, povýšení na podplukovníka a později plukovníka. Zemřel 1. března roku 2015.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
