Jarmila Mrlinová

* 1931

  • „Dostávaly jsme dopisy možná tak, moc jich nebylo, ale byly z polovičky zaškrtané černou tuší, čili se to nedalo přečíst. Vždycky měl tam ze začátku napsané, že nás zdraví a že se má dobře. Přitom se určitě dobře neměl.“

  • „Protože před válkou bylo všeckého dost, ale samozřejmě museli si na to taky lidé vydělat, jako si vydělávají dneska. A byly šatenky. To byly šaty, které byly za celý rok jedny – třeba jedny letní a jedny teplejší. A boty taky, pro děti dvoje boty, jestli si to dobře pamatuju. Takže bylo to přídělově, a abych vám to tak trošku osvětlila, třeba máslo pro vás do těch, myslím, patnácti roků nebo do čtrnácti roků, to bylo čtvrt kila másla, když si to představíte na měsíc, tak to je opravdu málo. A to byl příděl – cukr, všechno bylo na lístky. A maso. To už si přesně nepamatuju, ale myslím, že možná řeknu, já nevím, možná kilo, to si přesně nepamatuju, ale taky to byl příděl takový dost malý.“

  • „Tam povídal, jak byl nějaký mladý člověk a byl taky v koncentráku. A jednou se pokusil jít do té fronty, jak dostávali nějakou takovou spíš šlichtu v nějakých těch miskách. No a on, protože byl mladý člověk a byl vysoký prý, takže šel ještě jednou. A oni to zjistili. Ne že by ho hned třeba zastřelili, ale nutili ho, aby jedl. A dali mu několik těch a on už pak nemohl, tak to do něho naléli a vlastně ho zabili tím.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    u pamětnice doma, 20.04.2016

    (audio)
    délka: 53:19
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Je těžké vzpomínat, když se vzpomíná na takové špatné věci

Jarmila Mrlinová
Jarmila Mrlinová
zdroj: Pamět národa - Archiv

Jarmila Mrlinová se narodila v roce 1937 v Brankách na Moravě. V době druhé světové války byla sice ještě malá, ale velmi dobře si tu dobu pamatuje - jejího otce zavřeli do koncentračního tábora, ona žila jen s matkou a babičkou a pravidelně se musely hlásit na gestapu. Otec se z Osvětimi po skončení války vrátil, nicméně pamětnice se nikdy nedozvěděla, za co byl vězněn. Vystudovala chemickou školu a v 50. letech se přestěhovala za prací do Pardubic.