Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to!
Jiří Holík se narodil 9. července 1944 v Havlíčkově Brodě. Pocházel z řeznického rodu, řemeslu se věnoval jeho otec, strýc i dědeček. Rodinná tradice však skončila, když bylo otci řeznictví v roce 1950 znárodněno. Novou doménou Holíkových se stal sport, především hokej. Špičkovým hokejistou se stal Jiří, jeho starší bratr Jaroslav (1942-2015) a později také synovec Robert Holík. Neteř Andrea Holíková se zase na vrcholové úrovni věnovala tenisu. Pamětník vystudoval jedenáctiletou střední školu a později také pedagogickou fakultu (aprobace tělocvik - zeměpis). První hokejový úspěch slavil již v roce 1961, kdy jako dorostenec vyhrál s hokejovým klubem Jiskra Havlíčkův Brod přebor republiky. Jako dospělý působil krátce v pražské Spartě a poté dlouhá léta v klubu Dukla Jihlava, kde hrál po boku svého bratra. V devatenácti letech byl přijat do národního týmu, kde odehrál rekordních 319 zápasů a nastřílel 132 gólů. Získal čtyři medaile ze zimních olympijských her a jedenáct medailí z mistrovství světa, z toho třikrát zlatou (1972, 1976 a 1977). Účastnil se i mistrovství světa v ledním hokeji 1969, které následovalo po sovětské okupaci Československa a na němž československý tým dvakrát porazil sovětské hokejisty, za což se ve vlasti dočkal velkého uznání a slávy. Po ukončení angažmá v československé reprezentaci hrál Jiří Holík hokej v Německu a Rakousku. Poté učil na ZŠ Seifertova v Jihlavě a trénoval děti hokej. Nyní je v důchodu, věnuje se především rodině a hraje rekreačně golf.