„Protože všichni měli přes noc ještě to povinné zatemnění, tak ho ani neodtemňovali, kolem čtvrté hodiny už bylo trošičku vidět. Teď nevěděli samozřejmě, co se děje. Záhy se všichni tak nějak potkávali na chodbě a dohadovali se, o co jde. Dole zuřila bitva, to muselo být strašně slyšet, výbuchy granátů, střelba. Moje matinka měla v takovém okně, které bylo ve výklenku a bylo z tohoto okna vidět až na Karlovo náměstí a na druhou stranu až k Vltavě, tak v tom okně, v tom zatemnění, měla takovou malou dírku, kterou bylo možno se ven dívat. Takže občas se tím podívala ven, viděla, že se něco děje, že je tam nějaký boj na ulici.“
„Tak (otec) řekl: ‚Pane Jesenský, já nevím, tady, podívejte se, knihovna, tady mám ještě nějaké (materiály).‘ No a nějakou dobu se tam v tom prohrabávali a ten pan Jiří Jesenský řekl: ‚Tak tohle bych vám nedoporučoval, abyste si tady nechal.‘ A údajně navrhl, že u nich to strčí do kamen a shoří to, že to zapálí a zlikvidují. Jak řekli, tak udělali. Otec to vzal, byly to nějaké spisy, které se ukázaly, že by nebylo vhodné, aby na to gestapo přišlo, že to doma má. A šel k těm Jesenským, tam to dali do kamen, podpálili pod tím a domnívali se, že se jedná o totální likvidaci spálením. Kamna zavřeli a víc se asi o to moc nestarali.“
Prokop Sedlák se narodil 23. dubna 1943 v Praze. Jeho rodiče vlastnili dům v Resslově ulici č. p. 1939 a byli svědky dramatických událostí v červnu 1942 při vojensko-policejní akci proti parašutistům ukrytým v chrámu sv. Cyrila a Metoděje. O průběhu těchto událostí byl podrobně svými rodiči informován. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 se musela rodina domu v centru Prahy vzdát. Pamětník po absolvování základní osmileté školy v Praze 6 a jedenáctileté školy v Botičské ulici studoval na Strojní fakultě ČVUT a po ukončení studia nastoupil do Výzkumného ústavu potravinářské a chladicí techniky v ulici Ostrovského. Pokračoval ve šlépějích svého otce JUDr. Prokopa Sedláka a stal se významnou osobností československého a později českého golfu. V roce 2005 byl v rámci tohoto sportu uveden do Síně slávy. V současnosti (r. 2016) žije v penzi v Praze a je zaměstnán v Ústavu termomechaniky AV ČR.
04-Memoriál Hanno Tondera 1958 - zleva stojící Zdeněk Stompfe, Marie Jirásková, Jarmila Sedláková, Helena Frantová, Helena Hilbertová, Richard Hampl, Jaroslav Franta, Prokop Sedlák, Lůda Lechnerová, Jaryna Kopecká, Vladimír Lechner. Klečíčí. Jan Vá
04-Memoriál Hanno Tondera 1958 - zleva stojící Zdeněk Stompfe, Marie Jirásková, Jarmila Sedláková, Helena Frantová, Helena Hilbertová, Richard Hampl, Jaroslav Franta, Prokop Sedlák, Lůda Lechnerová, Jaryna Kopecká, Vladimír Lechner. Klečíčí. Jan Vá
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
