„Když Jára přišel domů, je zajímavý, že malej ho poznal – podle obrázku. Ale malá ho nepoznala. Povídám: ,Mařenko, běž za tatínkem.‘ Ona povídá: ,Já toho pána neznám...‘ Bála se. Járovi začaly padat slzy, když se malá schovávala za mnou a nechtěla jít za ním. Povídám: ,Pojď, to je tatínek.‘ Rozevřel náruč, ona se na mě podívala, já jsme mu ji podala a ona se ho pořád bála...‘ Pak mu dala pusinku na čelo a pak už to bylo dobrý.“
„Roky utíkaly a byl 39. rok. Začala válka. My jsme byli ve škole. Maminka pro nás utíkala, protože se tam dostavili kozáci, ti byli na koni a stříleli, sice do vzduchu, ne do lidí zatím. Ze školy nás vyzvedla a byli jsme doma. Tatínek momentálně nebyl doma, byl v Hustu kvůli dobytku, ale žádný nedovezl, nekoupil, protože tam už byla válka, už se tam střílelo, tak byl schovaný pod nákladním autem, než střelba ustala. Sešli jsme se až večer a byla zase celá rodina pohromadě.“
„V Plzni na Borech byli. Tatínek se jako řezník dostal do kuchyně a vařil tam. Všechno to bylo naměřené, ale když do polívky přidal trochu vody, nic se nestalo, pro tolik vězňů... A že přidal trošku Járovi, tak Jára dostal kopance a zuby měl vyražený a byl na samotce celý týden. Protože si to vzal a snědl. A já jsem mu tam vezla balíček, dostala jsem návštěvu, ale protože byl na samotce, nedal nikomu nic vědět, a až když jsme tam přijeli s babičkou a dětmi, řekli nám, že je na samotce. Chtěla jsem mu tam nechat aspoň balíček, ale všechno zrušili. Takže s balíčkem a dětma jsme zase jeli domů.“
Marie Melicharová, rozená Strouhalová, se narodila 24. prosince 1924 ve městě Královo nad Tisou (dnes Korolevo) na Podkarpatské Rusi do maďarsko-české rodiny. Otec, řezník Jan Strouhal, pocházel z Ptení na Prostějovsku, maminka Maria Čorbo z Budapešti. Oba se na počátku dvacátých let usadili na Podkarpatské Rusi. V rámci programu repatriace československých občanů se rodina roku 1939 vrátila z Podkarpatské Rusi do Čech, kde našla nový domov v Tišnově u Brna. Po válce se Marie v roce 1945 vdala za Jaroslava Melichara, který v Tišnově, stejně jako Strouhalovi, provozoval řeznictví. Narodily se jim dvě děti, ale krátké období jejich spokojeného rodinného i pracovního života zvrátil podzim roku 1949, kdy Mariina manžela Jaroslava Melichara, otce Jana Strouhala a švagrovou Miladu Petříkovou zatkla StB pro údajnou odbojovou činnost. Okrajově se zřejmě zapletli do fungování dnes již mediálně známé odbojové skupiny Bohuslava Havlína. Ve zmanipulovaném procesu byli odsouzeni k desetiletým trestům do jáchymovských a dalších lágrů. Následujících šest let Marie s dvěma malými dětmi odolávala komunistické zvůli v nejrůznějších podobách, od znárodnění majetku po nátlak, aby se se svým uvězněným mužem rozvedla. Rodina se opět sešla v roce 1955, kdy manžela propustili za dobré chování. Paní Marie Melicharová zemřela 12, ledna roku 2023.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
