Sebrali nám v životě všechno, zůstaly nám ruce
Jaroslava Picková se narodila 12. března 1941 v Horním Bousově nedaleko Mladé Boleslavi. Její dědeček byl legionář a po svém návratu se stal starostou této obce. Založil zde hospodářství, které po jeho smrti zdědil jeho syn, tatínek pamětnice František Jírovec. Ten během druhé světové války pomáhal odbojářům a na jejím sklonku jen těsně unikl smrti z rukou německých vojáků. V roce 1947 si tatínek pronajal další pole a na dluh koupil potřebné stroje, které mu však byly na začátku padesátých let zkonfiskovány. František Jírovec pomáhal lidem pronásledovaným komunisty, například i s přechodem hranic. V roce 1953 byl zatčen a za protistátní činnost odsouzen ke dvanácti letům vězení. Byl poslán na těžbu uranu do Jáchymova a posléze převelen do tábora Vojna u Příbrami. Jaroslava Picková vyrůstala s maminkou a veškerý volný čas trávila prací na hospodářství. Kvůli špatnému kádrovému profilu nepřipadalo v úvahu, že by po dokončení základní školy dále studovala. Tatínek byl propuštěn na amnestii v roce 1960 a poté až do svých pětasedmdesáti let pracoval v cihelně a v kotelně. V roce 1961 se pamětnice vdala, brzy poté se jim narodila dcera Jaruška a později syn Mirek. Od roku 1963 pracovala v mladoboleslavské Škodovce. Po sametové revoluci se zasadila o tatínkovu plnou rehabilitaci a o restituci jeho majetku. Na základě zákona o třetím odboji byl František Jírovec v roce 2011 za svou činnost posmrtně vyznamenán.