Alena Voštová

* 1939

  • „Pamatuji si, že vprostřed stavení byly schody. Vlevo byli kluci a vpravo děvčata. Starala se o nás paní profesorka Marková, která byla vybraná vedením lágru. Měla tam takový kamrlík. Když jsme byli hodní, tak jsme u ní mohli přespat.“

  • „S vedením jsme vůbec nepřišli do styku. Všechna komunikace šla přes profesorku Markovou. Ta říkala, že s velitelem se dalo domluvit. Starší děti už musely dělat nějaké ruční práce a pracovat, ale také nám hráli divadlo.“

  • „Museli si pro nás vymýšlet činnosti a starat se o nás. Tříleté dítě se ani neobleče. Mohli jsme chodit ven na dvůr. Kluci hráli lucernu a ti starší začínali chodit za holkami. Kamarádka Eva říkala, že vždycky když jí umyli, tak byl Tonda šťastný, že jí může odnést v náručí do postele. Jiná kamarádka vyprávěla, že tenkrát klukům rozdala i pár facek.“

  • „Klapálková, vlastně dcera Klapálka. Objímala mě tam a říkala, že měla být mojí sestrou. Když se to ve Svatobořicích končilo, tak ona nevěděla, co se mnou. Klapálková tak říkala, že si mě vezmou. Jenže oni jeli jindy a my ještě pokračovali do Plané (nad Lužnicí). (Oni vás chtěli adoptovat Klapálkovi?) Ano, skutečně.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 20.04.2012

    (audio)
    délka: 01:38:07
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, Žižkov, 09.12.2015

    (audio)
    délka: 45:54
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 3

    Praha, 05.03.2018

    (audio)
    délka: 01:36:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kdo jsem?

Paní Voštová na konci války
Paní Voštová na konci války
zdroj: Archiv pamětnice

Alena Voštová, rozená Malinová, se narodila 17. března 1939 v Praze. S rodiči bydlela na Pankráci. Otec pracoval jako čalouník, matka byla zaměstnaná ve smíchovské továrně na kartouny. Otec zemřel při mobilizaci roku 1939 nejspíš kvůli špatným hygienickým podmínkám. Ovdovělá matka Anna Malinová se v roce 1942 seznámila s Jozefem Gabčíkem, jehož ukrývala ve svém bytě. Dceru Alenu odvezla ze zdravotních důvodů ke svým rodičům do Nalžovských Hor na Klatovsku. Během heydrichiády byla matka zatčena a 24. října 1942 popravena v Mauthausenu. Tříletou Alenu zatklo u prarodičů gestapo a internovalo ji v dětském domově na pražské Jenerálce a poté v táboře ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí. Po osvobození si šestiletou Alenu osvojili manželé Klímovi, známí jejích rodičů. Alena Voštová dlouho nevěděla, kdo jsou její biologičtí rodiče, o adopci se dozvěděla až později. V roce 1960 se provdala a založila rodinu. Pracovala na poště v Táboře a v roce 2001 se přestěhovala do Prahy. Alena Voštová je vdova a žije v Praze.